V poměrně rozsáhlých galerijních fondech (zhruba 2500 obrazů a dalších výtvarných děl), jejichž převážnou část tvoří díla českých výtvarníků 20. století, upoutávají pozornost dvě rozsáhlé kolekce z pozůstalosti malíře a kreslíře Emanuela Frinty a malíře, jednoho ze zakladatelů české abstrakce Františka Matouška (1901-1961). Velké kolekce představují také díla českých malířů - krajinářů, především zdejšího rodáka Jana Honsy a v nedalekých Častolovicích tvořícího Antonína Hudečka; velké soubory obrazů jsou tu dále od Jakuba Obrovského či Františka Kavána i od místních malířů - Václava Prágra, Jana Jušky, Aloise Srnského, Václava Peřiny či Josefa Kubizňáka. V jednotlivostech jsou ovšem vynikajícími díly zastoupeni i čeští klasici (Navrátil, Mařák, Aleš, Slavíček, Knüpfer), i představitelé moderny, např. Jan Bauch, František Gross, Otakar Nejedlý či Jan Smetana. Vzhledem k okolnostem vzniku sbírky v ní ovšem chybějí hlavní představitelé avantgardy (ovšem kromě pozůstalosti Františka Matouška, který je naopak největším galerijním fondem o více než 400 položkách). Významným fondem, postupně se rozrůstajícím od roku 2000, je také fond politické kresby a karikatury, jakož i dalších děl z oblasti tzv. politického umění.

V současné době probíhá digitalizace celého sbírkového fondu Městské galerie. Digitalizace bude probíhat postupně - po jednotlivých částech v průběhu let 2012 a 2013. Už během této doby bude okamžitě po zpracování jednotlivých oddílů příslušná část sbírky přístupna i na internetu.

Jde o následující podsbírky:

1) Sbírka českého malířství 19. a 20. století
2) Česká kresba a grafika 19. a 20. století
3) Česká plastika 19. a 20. století
4) Exteriérové plastiky ve vlastnictví města Vysoké Mýto
5) Jednotlivosti a marginálie

Výstavy onrazů se ve Vysokém Mýtě pořádaly jistě od dob hlubokého 19. století, první se prokazatelně konaly na jeho sklonku na Pražské věži. Od roku 1902 získal výtvarný život pro své účely zasedací síň okresního zastupitelstva v nově postaveném Okresním domě, vystavovalo se ovšem i v Sokolovně, v Panském domě, po hostincích i jinde. Institucionální galerie vznikla ale až roku 1957, ještě jako Okresní galerie, která pro svou činnost získala od města dům bývalého vojenského kasina. Když kasino v roce 1968 zabrala Sovětská armáda, galerie se ocitla na dlažbě... Po řadě improvizací (2 výstavy se konaly mj. i ve značně zchátralé budově bývalého Okresního soudu) od roku 1972 do roku 2011 galerie sídlila v budově Okresního domu. Vedle svého hlavního výstavníého sálu - Výstavní síně Jana Jušky, tu měla i kanceláře a depozitář. V červenci 2011 se však pro neshody ohledně neúměrně vysokého nájmu s aktuálním majitelem budovy (kterým je akciová společnost Immotel) odstěhovala do prozatímních prostor, které by na sklonku roku 2013 měla vyměnit za rekonstruované části (1. a 2. poschodí) budovy Okresního soudu na náměstí Přemysla Otakara II.

Městská galerie byla založena v roce 1957 osamostatněním obrazové sbírky Okresního muzea ve Vysokém Mýtě. Nejprve (do r. 1969) byly výstavy pořádány v budově bývalého vojenského kasina (dnes ZUŠ). Poté byly po dlouhou dobu (až do roku 2011) galerii k dispozici dva výstavní prostory, Výstavní síň Jana Jušky na náměstí, určená pro komorní výstavy, a dále budova zvonice pro sezónní výstavy středního formátu. V budoucnosti se počítá s vytvořením definitivních prostor pro Městskou galerii v objektu tzv. Staré radnice na náměstí (foto). V rozsáhlých galerijních fondech, jehož převážnou část tvoří díla českých výtvarníků 20. století, upoutávají pozornost dvě rozsáhlé kolekce z pozůstalosti Emanuela Frinty a Františka Matouška.

Galerie ve zvonici
(Nám. Otmara Vaňorného, v sousedství chrámu sv. Vavřince)
Čtyřpatrový prostor bývalé zvonic byl  postaven v 16. století pro příliš těžké zvony poničeného chrámu svatého Vavřince. Po rekonstrukci chrámu na konci 19. století se však zvony vrátily na své původní místo v chrámové věži a zvonice zůstala nevyužita. V 80. letech 20. století byla poměrně nešťastným způsobem upravena pro stálou sbírku Městské galerie. K umístění stálé sbírky se však pro zde panující klimatické poměry i pro svou obtížnou přístupnost příliš nehodila. Od roku 2000 tedy slouží, zejména v letním období, pouze k sezónním výstavám.

Historické výstavní prostory:

Bývalé vojenské kasino
(Litomyšlská 64)
Vojenské kasino, novorenesanční budova patřící dříve vysokomýtské posádce, sloužilo jako vojenský klub a důstojnická kantýna až do doby sklonku první republiky; po roce 1945 byla budova prodána městu Vysoké Mýto a od roku 1957 do roku 1968 tu sídlila Městská galerie. V letech 1969-1990 budova sloužila potřebám okupační Sovětské armády, která si tu v hlavním sále zřídila tzv. síň bojových tradic. Po jejím odchodu tu propojením s dalšími, sousedními budovami, vznikl komplex Základní umělecké školy, která jej využívá dodnes.

Výstavní sál v budově bývalého Okresního domu
(Náměstí Přemysla Otakara II. 24)
Jako příležitostný výstavní sál sloužil tento prostor od doby svého vzniku, tedy od roku 1902, a to v podstatě nepřetržitě až do roku 2011. Sál, který až do roku 1959 byl využíván primárně jako zasedací místrnost okresního zastupitelstva, je vyzdoben pěti lunetami Jana Doubka, na kterých jse vyobrazeno pět výjevů z historie byvšího Vysokomýtského okresu. Od roku 1972 do roku 1971 sloužil jako hlavní výstavní prostor Městské galerie. V roce 1991 byl pojmenován na počest prvního ředitele MGVM jako Výstavní síň Jana Jušky.