Do ateliéru figurálního sochaře Jakuba Vlčka dá nahlédnout výstava, jejíž zahájení bude součástí Městských slavností Vysokého Mýta. Vernisáž se koná v pátek 8. září v 17 hodin ve vysokomýtské Městské galerii. Autor, který žije a tvoří v nedaleké Vraclavi, vystaví kromě soch také kresby a ukázky své medailérské práce.
Václav Peřina: Rozkvetlá zahrada, nedatováno, olej, lepenka, 70 x 50 cm
Obraz s jarním motivem od vysokomýtského Václava Peřiny dostala loni městská galerie darem. Rozšířil tak početný soubor děl, která má ve své sbírce. Autor se narodil ve Vysokém Mýtě roku 1907 v rodině zednického mistra a výtvarně i hudebně nadaného štukatéra Václava Peřiny. Vyučil se lakýrníkem a malířem písma a až do druhé světové války pracoval jako malíř reklamních štítů v Praze. Již v dětství kreslil a maloval. V Praze se seznámil s rektorem Akademie Jakubem Obrovským, s nímž svoji práci konzultoval i v nadcházejících letech. Po vzniku Protektorátu se natrvalo vrátil do Vysokého Mýta, kde se oženil s o 13 let mladší Eliškou Faltusovou z Chocně. Po válce se na radu Obrovského, který ho považoval za hotového malíře, neucházel o akademické vzdělání a začal se plně věnovat malířství. Ve Vysokém Mýtě se velmi brzy stal oblíbeným a vyhledávaným autorem. Vedle akademika Josefa Haška byl v širokém okolí, ač samouk, jediným malířem, který se mohl malbě plně věnovat jako své profesi. V roce 1950 zvítězil Peřinův portrét jeho nejstarší dcery v soutěži Svazu československých výtvarných umělců a byl vystaven v pražském Mánesu. Peřina se tak stal uznávaným a vyhlášeným portrétistou, známým i mimo vysokomýtský region. Zakázky se mu hrnuly z Prahy i dalších míst, o jeho dílo velký zájem a Peřina byl velmi pilný malíř. V mnoha vysokomýtských domácnostech visí krajiny, kytice, zátiší či krajiny se zákoutími venkovských chalup. Zemřel roku 1979.
Zbyšek Sion: Proudění a kmitání, 2005-2012, akryl, sololit, 88 x 62 cm
Zbyšek Sion, jeden z průkopníků českého informelu, se narodil před 85 lety v Poličce. Již na studiích jeho tvorba vynikla nad dobový průměr a dodnes je mimořádně ceněná. Po absolvování Akademie výtvarných umění zůstal v Praze, tvořil zde a vystavoval. Obraz „Situace“ na II. pražském salónu v roce 1969 však byl podle úřadů v rozporu s kulturní politikou socialistického státu a způsobil, že autor upadl v nemilost. Ovšem ve světě imaginace prožíval svobodu. Jeho výtvarná tvorba se vždy opírala a stále opírá o pevné a nekompromisní životní postoje. K vyjádření užívá výraznou barevnost a geometrické obrazce. V současnosti opět žije a tvoří v Poličce. Obraz Proudění a kmitání daroval vysokomýtské galerii u příležitosti své výstavy ve Vysokém Mýtě roku 2017.
Jana Stiborik: Ryby, 2016, diptych, akryl, plátno, 125 x 125 cm a 125 x 60 cm
Jana Stiborik je autorka žijící střídavě v obci Polom nedaleko Potštejna a v Bošíně u Chocně, kde má svůj ateliér. Profesí je pedagog, učila na několika školách, lektorovala kurzy. Má blízko k rukodělným činnostem, umí ušít kožené boty, vyrobit bačkory z plsti, ale třeba i postavit funkční pec. Její rozměrná plátna zobrazují fragmenty situací, zážitků a představ. Pro vyjádření svých pocitů potřebuje rozmach. Podstatné pro ni jsou struktury a barevné sladění. Malířka, která studovala soukromě v Německu, je členkou Unie výtvarných umělců Hradec Králové. Ve Vysokém Mýtě pravidelně vystavuje na autorských výstavách i salonech. Větší rozsah své tvorby představila v létě roku 2020 ve zvonici společně s Petrou Smutkovou a Jitkou Mládkovou. Obraz, který vytvořila ze dvou pláten navazujících na sebe, zakoupila galerie do své sbírky na podzim téhož roku.
Jaromír Krosch: Skica 1 (U stolu), 2020, kresba tuší, akvarel, papír, 44,7 x 31,8 cm
Malíř, kreslíř a básník, narozený v roce 1955 v Ústí nad Orlicí, žije a tvoří daleko od ruchu města v malé vísce Plchůvky nedaleko Chocně. Perokresbu U stolu dostala galerie darem od autora v roce 2020 u příležitosti jeho výstavy Obyčejný svět, na níž prezentoval současnou figurální tvorbu. Jaromír Krosch vyrůstal v průmyslovém městečku, vyučil se soustružníkem, ale od mládí ho to táhlo k výtvarnému umění. Nějaký čas žil v Praze, kde se učil od starších malířů. Kvůli rodině se vrátil do Chocně, věnoval se řemeslu a dál si prošlapával cestu k vlastnímu výtvarnému projevu. Ten je osobitý a nepřehlédnutelný. Autor se nezabývá detailem, podstatná je pro něj barevná plocha, výraz tváře či póza postavy. Figury zachycuje při běžných činnostech – posezení v kavárně, nákup v obchodě nebo skypování u počítače během koronavirových omezení. Od roku 2000 je Jaromír Krosch členem Unie výtvarných umělců Hradec Králové. Kromě malování má blízko i k poezii. Vydal dvě básnické sbírky. Několik jich také ilustroval.
Svatopluk Pitra: Portrét šlechtice, 50. - 60. léta 20. st., olej, karton, 33 x 23 cm
Zdeněk Rosák: Mraky nad Vysokým Mýtem, olej, plátno, 80 x 110 cm
Obraz Mraky nad Vysokým Mýtem zakoupila galerie od autora po skončení výstavy, která se konala v roce 2018 k jeho 80. narozeninám. Zdeněk Rosák pochází z Hané, většinu života však strávil v Chocni, kde dosud žije a tvoří. Jako uznávaný designér v Karose Vysoké Mýto „polidšťoval“ strohou racionalitu. V důchodové věku započal svou pedagogickou činnost. Dvě desetiletí pak učil průmyslový design, grafický a tvarový design obalů na Střední škole uměleckoprůmyslové v Ústí nad Orlicí. Vedle toho se často věnoval navrhování interiérů, do nichž v mnoha případech umisťoval své, převážně dřevěné plastiky. Jeho nejmilejší disciplínou je však malování. Do plenéru vyjížděl na svém motocyklu už v 60. letech, naplno však začal malovat až v důchodu. Ve volné tvorbě našel svůj kraj a své náměty v podorlickém regionu od Vysokého Mýta přes Choceň k Orlickým horám, ale i na blízké Vysočině. Jeho plátna jsou výrazně ovlivněna kresbou, která v jeho dílech dominuje.
Kulisy a loutky vysokomýtského souboru Srdíčko si prohlédnete celé prázdniny ve foyer Turistického informačního centra. Výstava je součástí letošního divadelního roku, kdy si Vysoké Mýto připomíná 200 let od odehrání první české hry a 100 let od postavení Šemberova divadla.