Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru Socha II u profesora Jiřího Beránka. Typické jsou pro něj figury, postavy, hlavy a další fragmenty lidského těla, které v tvůrčím vývoji nabývají postupně až abstraktních forem.

Nejčastěji pracuje sochař se dřevem a kovem. Tyto materiály vystihují jeho vztah k životu a odrážejí ústřední téma tvorby, jímž je otázka lidského bytí a smyslu existence. Plastiky připomínající průhledné, téměř robotické struktury vystihují autorovo vnitřní pochopení, že tělo je jen hmotnou schránkou, kterou rozpohybuje až smysly neuchopitelná, neviditelná složka – individuální bytí, neboli duše. „Máme pocit, že žijeme v jednom světě, na kterém je osm miliard lidí. Když se ale skutečně zamyslíme, když započítáme největší, neodmyslitelnou a často opomíjenou část našeho života - tedy život vnitřní, naše vnímání, cítění, myšlení, emoce, tak nám dojde, že ve skutečnosti je osm miliard světů, které jsou různě propojené. Jako by nám nedocházelo, že vnitřní člověk je s námi neustále a v každé situaci. A že každý z nás má o svém okolí nějakou představu a že ta představa je jeho vlastní realita,“ říká Jakub Flejšar o výstavě nazvané Představa je realita.

Jeho práce nejsou reflexí žádné aktuální problematiky společnosti, ale nadčasovým zosobněním lidské existence, jejíž projev má v hmotném světě svůj počátek a konec. Od roku 2002 autor svá díla pravidelně vystavuje jak samostatně, tak na společných výstavách u nás i v zahraničí. Jeho realizace je možné potkat nejen v Česku, ale i v Itálii, Německu, Japonsku, Švýcarsku, USA, Kanadě, Turecku nebo Řecku.

Kromě aktivní sochařské práce se léta věnuje také snowboardcrossu. Jako trenér Evy Adamczykové (Samkové) se podílel na první zlaté olympijské medaili z tohoto sportu na Zimních olympijských hrách v Soči v roce 2014 a na mnoha dalších velkých výsledcích českého snowboardcrossu. Tento sport v současnosti také spolukomentuje v České televizi.

Iveta Danko, kurátorka MG